ŘÍJEN - feng shui PŘÍBĚH

Milí přátelé,

máme pro vás 10. příběh z 12 dílné série podcastů PŘÍBĚHY, které jsou navázané na naše české feng shui obrazy. Jsme rádi, že vás v letošním roce můžeme obdarovat, a proto, pokud si chcete vyzkoušet působení našeho obrazu, můžete si jej ZDARMA stáhnout do mobilu a počítače jako tapety, případně je můžete sdílet s vašimi přáteli. V průběhu celého roku od nás každý měsíc dostáváte:

ZDARMA TAPETA ♥

Harmonizační obrázek, který na vás v průběhu měsíce působí a posiluje určitou životní oblast.

ZDARMA PŘÍBĚH ♥

Poslouchání příběhů rozvíjí v lidech intuici, empatii, představivost a obrazotvornost a podporuje harmonizaci dané životní oblasti. Nejdůležitější pro změnu a vývoj čehokoliv je právě obrazotvornost a proto s ní pracujeme i v našich online kurzech.

ŘÍJEN - feng shui PŘÍBĚH "u nás v tulipánově ii"

 

 

Adam sedí na lavičce v parku a kope špičkou boty do chodníku. Měl by teď být ve škole, ale co z toho. Škola ho nebaví, neví, proč by se měl učit. Stejně nic nemá cenu, mračí se Adam, vždycky všechno dopadne blbě. Adam má pro takovýto pohled na život docela pádný důvod. Od malička si pamatuje jen křik, hádky a to jak je táta bil, když přišel opilý domů. A nejvíc to odnášela máma Anička. A pak jednou, po další ošklivé hádce, kdy táta vyhrožoval mámě s nožem v ruce a potom naštěstí upadl a usnul – tak moc byl totiž opilý – řekla máma: „Tak tohle už nebudu snášet“ a odešly, spíš utekly sem do azylového domu. Dostaly útulný pokoj a dokonce jim žena, které všichni přezdívají Andělka, ukázala různé obrazy a řekla, ať si vyberou, který si pověsí do pokoje. Maminka vybrala U nás v Tulipánově II a pověsila ho na háček na zdi.

„Adame, proč mi to děláš, chceš mě trápit, jako to dělal táta?“ vyčítá mu máma se slzami v očích, „myslela jsem, že už se začneš chovat jako rozumný kluk a ne že mi zase budou volat ze školy!“ Adam se vůbec necítí dobře, že mámě ublížil a to rozhodně nechce. Najednou slyší sám sebe: “máš pravdu mami, zkusím to změnit a začnu hned.“ Adam si vyndal vodovky, štětce a čtvrtku. Má za úkol zkusit namalovat kopii obrazu, který ho zaujme. Doma žádnou knihu o umění neměli, obrazy na stěnách nesměly být, táta tvrdil, že háčky na obrazy by ničili zeď, ale spíš se mu nechtělo nic dělat. Adam vzpomínal, jaké obrazy viděl na školním výletě v galerii, jenže ani jeden si nevybavoval natolik, aby ho mohl namalovat. Co kdybych zkusil namalovat U nás v Tulipánově, pomyslel si Adam a vzápětí se pustil do práce. „To je odvážný přístup a mám pocit, že ta barevnost sedí ke tvému výtvarnému naturelu,“ řekla druhý den ve škole Adamovi učitelka. „Zkusíš ještě něco? To vůbec není špatné,“ dodala a podívala se na Adama. Adam byl překvapený, ještě nikdy mu nikdo neřekl, že to co udělal je dobré. Adam se posadil ve společenské místnosti dočasného domova a maloval obrazy, které byly na stěnách. Nevěděl, jestli je mu tak dobře, protože obrazy vyzařují tolik radosti nebo prostě proto, že ho to moc baví. „Adame, to je báječné, nechceš zkusit chodit na výtvarný kroužek?" povzbudila ho další den učitelka, určitě máš talent.

7 měsíců od tohoto dne vyhrál Adam celostátní výtvarnou soutěž. Bylo to, jako by někdo na kolejích Adamova života přehodil výhybku a jeho vlak se vydal jiným směrem – mnohem lepším směrem než dosud. Adam našel svůj smysl – bude tvořit. Ještě mu není jasné, co to bude – malíř, grafik, designér – a Adam už ví, aby mohl studovat dál, musí se učit. S maminkou už nežijí v azylovém domě, ale v bytě v klidné části města. Dům je už starší, ale byty v něm jsou pohodlné a prostorné. Máma Anička se také hodně změnila. Každou chvíli se směje, pracuje v malé rodinné pekárně a peče fantastický kváskový chleba, pro který si lidé jezdí i z veliké dálky. A její přítel Ondřej je moc fajn, je s ním legrace a naučil Adama spoustu věcí – chytat ryby, štípat dřevo, zatloukat hřebíky. Všechno je jinak, ale něco jim z minulosti zůstalo. Když se stěhovali z azylového domu, maminka poprosila Andělku: „Andělko, směla bych si vzít s sebou obraz z našeho pokoje? Nějak mi přirostl k srdci.“ „Není to poprvé ani naposledy,“ usmála se Andělka, „ať ti přinese všechno dobré, jako těm ostatním.“

Pokud ještě nemáte, stáhněte si TAPETU "U NÁS V TULIPÁNOVĚ II".

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním. Děkujeme.