Vladimír Megre - Anastasia 7.díl Energie života

Vybrané úryvky z knih

Vladimír Megre: ANASTASIA 7. DÍL ENERGIE ŽIVOTA

kniha sedmá, přeložila Valentýna Lymarenko-Novodarská, rok vydání 2004 (ruské vydání 2003)

Podle Anastasie text této knihy má v sobě uložené spojení písmen a kombinaci slov, které příznivě působí na člověka. Pocítit tento vliv je možné při čtení, když na sluch nepůsobí zvuky umělých předmětů a mechanismů.  Přirozené zvuky – zpěv ptáků, šumění deště, šelest listí na stromech – pomáhají příznivému vlivu. ...

LIDSKÁ MYSL

KAPITOLA ČÍM JE TEĎ ZAMĚSTNANÁ MÁ MYSL?, str. 25-26 

„Nebudu unavovat čtenáře dalšími příklady, každý si může samostatně na příkladu ze svého života určit, které úseky vytvořila jeho mysl a které – cizí.

Abychom udělali tečku za touto otázkou, zkusme přijmout jako základ očividné: myšlenka je prvotní.

Již jsem říkal: tomu, kdo si tohle dokáže nejen uvědomit, ale i procítit, se budou otevírat mnohá tajemství vesmíru. Především se mu vybaví jasný obraz tvoření.

Bůh pomocí touhy, energie své mysli stvořil svět, v němž žijeme. Stvořil člověka, dal mu plnou svobodu činů a podaroval každého nejsilnější energií, která je schopna tvořit podobné světy nebo možná dokonalejší než pozemský.

Aby člověk dokázal tvořit nové světy nebo zdokonalovat již existující, musí rychlost jeho mysli odpovídat rychlosti mysli Boží. Avšak když se dnes podíváme na svět, jenž tvoří lidská společnost, jasně uvidíme, že je nedokonalý a co víc, představuje stále větší hrozbu pro existenci. Dochází tudíž k zjevné degradaci vědomí, přesněji řečeno, zpomaluje se rychlost mysli. První lidé se vyznačovali rychlostí mysli, jež se rovnala Boží. Jinak to ani nemohlo být, jelikož Boha jako kteréhokoliv Stvořitele- rodiče ani nenapadlo stvořit své dítě méně hodnotné, než je Sám.“

 

 

 

PLÁN ŽRECŮ

KAPITOLA NEJZAKÁZANĚJŠÍ TÉMA, str. 54-55 

„Žrecové se pokusili stanovit plán, podle něhož Anastasia bude konat. Určili ho a rozhodli se, že je naivní obsahující množství nesprávných řešení. Způsob dodání informace pouze prostřednictvím knihy jim připadal zjevně nedostačující. Pro pochopení informace dnešním člověkem je zapotřebí její mnohonásobné opakování.

Také se dozvěděli, že autorem knihy je podnikatel, který nejen že nemá ani minimální autoritu mezi duchovně myslícími lidmi, ale není v těchto kruzích známý.

Tudíž se žrecové rozhodli, že touto cestou Sibiřská poustevnice v lidské společnosti nic významného stvořit nedokáže. Totéž si myslel i můj otec. Pevní údiv a ostražitost žreců vyvolal fakt, že se začaly naplňovat události předpovězené v první knize.

Anastasia říkala: ,Přivedu k tobě množství lidí, kteří ti vysvětlí nepochopitelné.‘ A začali za tebou chodit lidé, kteří byli schopní nejen něco objasnit. Lidé začali konat. Anastasia říkala: ,Malíři budou malovat obrazy, básníci skládat básně.‘ A objevily se obrazy a množství básní o novém překrásném lidském bytí. Anastasia říkala: ,Kniha, kterou napíšeš, se bude vydávat v různých zemích.‘ A kniha je vydávána v mnoha jazycích.

Žrecové nevěděli, pomocí jaké síly a jakých mechanizmů se uskutečňuje to, co předpověděla Anastasia. Uskutečňuje se před očima všech lidí. Chápali, že ona začíná vtělovat do života vymyšlené, ale nemohli rozpoznat, jakým způsobem dosahuje vytýčených cílů.

Tohle znamenalo pouze jedno- rychlost Anastasiina myšlení značně předstihuje rychlost myšlení žreců. Složité kombinace, které vytváří svou myslí, jsou nepochopitelné. Znamená to, že žrecové mohou definitivně ztratit možnost působit na lidskou společnost. Něco podobného nemohli žrecové dopustit.

Zatímco přemýšleli nad protiútokem, stalo se něco ještě neuvěřitelnějšího. Velké množství lidí začalo usilovat o vytvoření statků, o kterých povídala Anastasia.“

 

 

VÝŽIVA NA RODOVÉM STATKU

KAPITOLA BOŽSKÉ STRAVOVÁNÍ, str. 66 - 70 

„Člověk vždy intuitivně cítil opravdovou krásu a dokonalost věčného, a proto dokonce král, jenž byl obklopen přepychem a vlastnil chrámy, vždy potřeboval zahradu. Toto je pravda, jež zůstala neotřesitelná po miliony let lidského života na Zemi.

Skutečného potěšení a uspokojení lze dosáhnout pouze na svém rodovém statku.

Ráno jde člověk svým rodovým statkem a každá bylinka mu přináší radost, reaguje na člověka. A každou chvíli blahodárného života jeho zahrada nechátrá, ale vzkvétá. Člověk si uvědomuje, že program, jenž zadal- stromy, keře, bobulovité rostliny vybrané a zasazené jeho rukou- se nebude hroutit, ale žit po staletí. Mohou žít věčně, pokud člověk nepomyslí na něco jiného…

….. Zkus utrhnout višničku a nechat ji ležet pouze jednu noc, pak s ní přijď ke stromu, sněz ji a ihned utrhni z větvičky jinou. Dokonce se zavřenýma očima pocítíš ten rozdíl, která višnička je čerstvější a chutnější. U maliny to poznáš za hodiny, u něčeho jiného druhý den. A uvidíš to, pochopíš: ten, kdo nemá rodový statek, ať je jakkoliv mocný a bohatý, nemůže používat k jídlu čerstvé produkty a jako důsledek nemůže rychle myslet. Již dávní mudrcové se v traktátech snažili vykládat své úvahy, jaký produkt a ve kterém roční období je užitečný pro člověka. A je to velmi důležité. Ale mezitím z celého množství traktátů je pouze jeden neotřesitelný. Ten, který je sestavený Bohem pro každého člověka.“

 

 

IDEA RODOVÝCH STATKŮ SPOJUJE

KAPITOLA DO HLUBIN HISTORIE, str. 114 

„Na pozadí bakchanálie, jež se děje, darovala Anastasia světu ideu rodových statků. Teď je již jasné, že jednoduchými slovy vyložila filozofii, novou ideologii, která byla a je nezvratná v lidských srdcích od dob stvoření světa. Císař i žebrák, křesťan i Hebrejec, muslim i šintoista, Rus, Číňan nebo Američan nacházeli největší uklidnění duše v lůně božské přírody.

Anastasiina filozofii- to je filozofie sjednocení zájmů všech národů ne slovy, ale činy. Jak ukázal život, přijímají ji lidé různých národností, včetně Židů. A mám na to dokumentární důkazy.

A navrhuji, aby její ideje a její filozofická snažení prodiskutovali židovští a křesťanští analytikové a ideologové patriotických hnutí. Vůdcové a řadoví věřící velkých a malých konfesí. Samotné projednávání- to již je tvůrčí proces, který může způsobit spojení protikladů. Který může přivést,, ke společnému tvoření a radosti pro všechny z jeho pozorování“, a jak to chtěl Bůh.

 

VNÍMÁNÍ KŘÍŽE

KAPITOLA SUNDEJTE Z KŘÍŽE JEŽÍŠE KRISTA, str. 115 

„Říkám hned, nesmíte si plést učení Ježíše Krista, obětavou činnost stařešinů ruské církve s tou okultní řadou obřadů, s nimiž se dnes setkáváme. Tak lze nejkrásnější učení znehodnotit okultními technikami.

Jak sami chápete, Ježíš Kristus k nim žádný vztah nemá. A nejen to, sám dodnes visí na kříži díky úsilí okultistů a našemu nepochopení.

Není to náhoda, že jsem několik kapitol věnoval energii lidské mysli, jejíž pomocí lidé mohou formovat obrazy. Pokud to chápete, řekněte mi, jaký nejjasnější obraz Ježíše Krista je ve vašich myšlenkách, v myšlenkách většiny věřících? Dotazování ukazuje obraz Ježíše Krista na kříži.

Zobrazení krucifixu lze spatřit v každém pravoslavném nebo katolickém chrámě. Kdo a s jakých cílem vymyslel takový okultní trik? Chtěl sám Ježíš Kristus, aby právě toto zobrazení převažovalo nad všemi ostatními? Samozřejmě, že nechtěl.

Ale my, právě my silou svých myšlenek pokračujeme v projektování krucifixu, všimněte si, ne zmrtvýchvstání, ale krucifixu. A líbáme ne vzkříšení, ale krucifix. A tak ho držíme na kříži. Tento velice jednoduchý okultní trik využívá energii kolektivní lidské mysli při vytváření obrazu. A Ježíš Kristus bude dál viset na kříži do té doby, dokud to nepochopíme a nesundáme ho svými myšlenkami. Dokud nepřestaneme podléhat okultním úskokům.“

 

 

TVOŘIVOST NÁRODA

KAPITOLA KRÁSNÉ VEDRUSSKÉ SVÁTKY, str. 158 - 159

„Všimni si, Vladimíre dnešních domů, které staví lidé, a porovnej je s domy vybudovanými na vesnici, v níž teď žiješ. Skoro všechny domy této vesnice jsou zdobeny řezbou. Také jsi viděl starší domy, když jsi byl ve městě Suzdalu.“

„Ano, všechny jsou zdobeny ještě lepší řezbou. A nejen domy, vrata, branky jsou také téměř umělecké výtvory.“

„Takže čím více se noříš do minulosti národa svého státu, tím krásněji zdobené obydlí člověka vidíš.

V muzeích můžeš ještě vidět přeslici, zdobenou krásnou řezbou, hrnek na pití a jiné náčiní, jež bylo v domácnosti člověka před třemi sty až pěti sty lety. Jak vidíš, Vladimíre, čím dál směřujeme do hloubky století, tím více roste umění výtvarníků.

V žádném státě světa v průběhu mnoha staletí nespatříme tak masovou tvorbu národa. Všimni si, Vladimíre, ne jednotlivých výtvarníků, kteří plnili objednávky bohatých velmožů, ale absolutně celého národa. Posuď to sám, když vidíš v muzeu obyčejnou přeslici, není to předmět cara, carevny nebo nějakého velmože. Vidíš předmět, jenž se nacházel v každém domě. S láskou byly zdobeny krajkovou řezbou všechny domy, včetně ohrady, všechny potřeby pro domácnost byly zdobeny malbou, vyšívalo se oblečení. Nedělali to speciální mistři- výtvarníci, byli by jich zapotřebí nepředstavitelné množství. Dělala to každá vedrusská rodina samostatně.

Celý národ se zabýval tvorbou a toto vypovídá o tom, že celý národ žil v dostatku. Na to, aby se člověk zabýval tvorbou, potřebuje čas. Vaši historikové říkají nepravdu, když mluví o tom, že za starodávných časů lidé nedělali nic jiného, než pracovali bez ustání na svých pozemcích. Kdyby to odpovídalo skutečnosti, neměli by čas na tvorbu. Ale oni ho měli.“

 

 

O POSLANCÍCH

KAPITOLA ZÁKON PRO POSLANCE ZVOLENÉ NÁRODEM, str. 232, 234-235

„Nejprve je třeba, aby poslanci byli alespoň částečně vyvedeni z umělého informačního pole. Zabezpečit je potravinami, jež jsou schopny podporovat plnohodnotnou práci mozku. Stvořit obraz, jenž má autoritu ve společnosti, je schopný vést za sebou každého poslance.“

„Co znamená- stvořit obraz?“

„Podle toho, co jsi vyprávěl o poslancích, jejich vnější atributika vypovídá o tom, že mezi lidmi existuje celkový negativní obraz úředníka a poslance zvlášť.“

„Ano, celkově je mezi lidmi negativní obraz.“

„To je velmi špatné. Lidé vytváří negativní myšlenkové formy ve vztahu k poslancům, tudíž, fakticky sami je tvoří negativními. A obraz- to je velice silná, koncentrovaná energie myšlenek množství lidí.“

„A proč o nich lidé mají myslet pozitivně, jestliže se život nezlepšuje?“

„Tak vidíš, vytváří se bludný kruh. Pokaždé volíte jakoby nejlepší z lidí, ale jakmile jsou zvoleni, ihned je hodnotíte jako ty nejhorší.“…..

…..,,Teď poslanci hodně času tráví ve svých pracovnách a na zasedáních, jsou odtrženi od lidí. Teď nedostávají vděk za dobré zákony nebo odsuzování za špatné. Teď, sledujíce přirozené přání, se snaží zajistit materiální blahobyt své rodiny. Když končí jejich poslanecký mandát, mohou změnit bydliště, přestěhovat se do jiného města, kde jim nikdo nebude nic vyčítat nebo je pronásledovat v případě porušení nějakých společně uznávaných norem. Změna bydliště nebo státu neovlivní jeho blahobyt. Všude, pokud má člověk peníze, lze pořídit přístřeší, potraviny, oblečení. Ale není možné pořídit za peníze rodový statek, vlast. Teď je pojem vlasti zkomolený. Vlastí se nazývá území, jehož hranice někdo určil. Ale vždyť vlast se vždy začíná od rodové půdy a rozšiřuje se o lidi, kteří jsou ti blízcí duchem. Ti, kteří začnou zakládat své pozemky, získají vlast a věčnost. Ztráta rodového statku- to je ztráta vlasti a věčnosti. Je to největší tragédie pro rodinu. Ne zákony, ne morálka budou ochraňovat poslance před nesprávnými rozhodnutími, ale rodový statek. A pro lidi, mající vlast, peníze přestanou být prvořadě důležité. Pouze na rodovém statku může člověk mít potřebný vyživující komplex, vhodný také pro práci mozku. Vždyť to je velice důležité pro lidi, kteří musí hodně přemýšlet.

Zasedání Státní dumy se mají konat maximálně třikrát týdně. Zbytek času mají poslanci trávit na svém rodovém statku. Tam budou přemýšlet. Tam bude probíhat hlavní proces tvorby zákonů. Ženy poslanců nemají být zaměstnané tím, co není spojené s činností manželů, poslanců. Rodový statek alespoň na čas ochrání poslance před působením informací umělého světa, před umělými informacemi. Pomůže myšlenkovému procesu. V hlavách velkých filozofů se rodily velké myšlenky v podmínkách osamocení, ale ne v okamžiku jejich veřejného projevu.“

„Ale co když si část poslanců nebude chtít vzít půdu a založit na ní svůj rodový statek?“

„Právě teď jsme se dostali k volbám vyvolenců lidu. Jestli někdo z poslanců nebude chtít vytvářet svůj rodový statek, lidé ho nemají volit na další období. I když má občanství státu, v kterém byl volen, ve skutečnosti je cizinec. Nepotřebuje tuto vlast. A ať se o něm říkají jakkoliv hezká slova, ve skutečnosti svou činností pro lid nic neudělal.“

„Ale co když, vědouce o tom, že voliči budou dávat přednost kandidátům, kteří mají rodové statky, si někteří poslanci vezmou půdu, vystaví na ní domy- zámky, tenisové kurty, cihlové ohrady a nebudou vysazovat les, zahradu, živý plot, jak to říká Anastasia?“

„Tehdy ukáží svou podstatu. I v tomto případě budou lidé moci správně vybrat.“