CELOPODNIKOVÁ DOVOLENÁ: Velice vám všem děkujeme za přízeň, v níže uvedených dnech budeme čerpat letní dovolenou. Můžete i nadále nakupovat, objednávky vyřídíme vždy první den po konci dovolené. DOVOLENÁ: 27. 07. - 11. 08. 2024 a 17. 08. - 25. 08. 2024

ČERVEN - feng shui PŘÍBĚH

Milí přátelé,

máme pro vás 6. příběh z 12 dílné série podcastů PŘÍBĚHY, které jsou navázané na naše české feng shui obrazy. Jsme rádi, že vás v letošním roce můžeme obdarovat, a proto, pokud si chcete vyzkoušet působení našeho obrazu, můžete si jej ZDARMA stáhnout do mobilu a počítače jako tapety, případně je můžete sdílet s vašimi přáteli. V průběhu celého roku od nás každý měsíc dostáváte:

ZDARMA TAPETA DO MOBILU A POČÍTAČE ♥

Harmonizační obrázek, který na vás v průběhu měsíce působí a posiluje určitou životní oblast.

ZDARMA PŘÍBĚH ♥

Poslouchání příběhů rozvíjí v lidech intuici, empatii, představivost a obrazotvornost a podporuje harmonizaci dané životní oblasti. Nejdůležitější pro změnu a vývoj čehokoliv je právě obrazotvornost a proto s ní pracujeme i v našich online kurzech.

ČERVEN - feng shui PŘÍBĚH "ANDĚL ŽEHNÁ ZAHRÁDKÁŘŮM"

 

 

Eliška a Dan jsou mladí manželé, kteří obývají nevelký dům ve velikánské zahradě. Eliška zdědila pozemek i se starým domkem po své babičce. Dan prožil život v bytě ve městě, a tak se opravdu vyděsil, když se dozvěděl o Eliščině dědictví. Vždyť to je celý hektar – údržba vyžaduje spoustu času a peněz. Eliška bezelstně namítla: „Ale vždyť babička moc peněz neměla a všechna vnoučata k ní jezdila nejraději na prázdniny. Eliška se snažila předat Danovi co nejvíce obrazů ze svého dětství na babiččině zahradě a Dan pravděpodobně nějaké střípky opravdu zachytil, a tak nakonec souhlasil se stěhováním na venkov, i když s obavami. Chtěli svou radost sdílet a pozvali své příbuzné a kamarády na společné posezení v zahradě. Dostali i nějaké dárky – Elišce udělala radost bronzová motyčka a pak obraz Anděl žehná zahrádkářům. Podívej, ukazovala ho Danovi, to je přesně pro nás, budeme potřebovat hodně andělské ochrany i přízně, zasmála se ještě a Dan trochu váhavě přikývl. Doma obraz pověsili v obývacím pokoji a užívali si radosti, která z něj doslova proudila.

Uplynulo pár měsíců. Manželé seděli na terase u snídaně a všemi smysly si užívali krás letního rána. „Dane, cítím, že bych chtěla odejít ze zaměstnání a pracovat doma,“ řekla Eliška opatrně. „A co bys chtěla dělat?“ divil se Dan. „Chci pěstovat jedlé květy a dodávat je do restaurací, a také bylinky a křupavé salátky a sezónní květiny pro květináře,“ vysvětlovala Eliška. „Nó, to nejsou malé plány,“ pokyvoval Dan a hned dodával: „ale víš, že nemůžeš počítat s mojí pomocí? Zahrada, to opravdu není moje vášeň.“ „Vím,“ možná trochu smutně, se usmála Eliška. Ale už na to myslím delší dobu a domluvila jsem se se dvěma ženami, které by mi tu občas vypomáhaly. Eliška věděla, že našla smysl svého života. Věděla také, že jí babičky i dědové předali opravdu hodně znalostí i praktických dovedností o zahradách. Eliška tvořila nádhernou zahradu a své zkušenosti předávala dál na kurzech, které pořádala ve své zahradě. Na jednom z kurzů ji oslovilo několik žen s otázkou: “Co můžeme udělat, když chceme to, co se tu dozvídáme tvořit rukama, ale žijeme ve městě?“ „Na to nedokážu hned odpovědět, ale až se setkáme na dalším kurzu, řeknu, jaké vidím možnosti.“

Elišku napadla odpověď hned, ale chtěla se ještě domluvit s Danem, a když nic nenamítal, začala Eliška tvořit. A na dalším kurzu ukázala ženám plán: „Tohle by mohla být vaše komunitní zahrada, náš pozemek je velký až až a kdyby se vám můj nápad líbil, může z naší spolupráce vzejít něco dobrého. Ženy vypadaly překvapeně, toto asi nečekaly. Chvíli bylo ticho, ale pak s nadšením souhlasily. Komunitní zahrada byla založena a příběhy, které se v ní odehrávaly, byly milé a usměvavé, ale i silné, těžké a posilující. A bylo jich tolik, že by vydali na samostatnou knihu. Mnoho vztahů bylo uzdraveno, mnoho srdcí se otevřelo krásnému budoucímu, mnoho lidí pochopilo smysl svého života. Několik členů komunity cítilo mezi sebou takové pouto, že se rozhodli být ještě více spolu. A protože touha otevírá cestu možnostem, objevili tito lidé nádherné místo pro život. Na toto místo se přestěhovali a založily rodovou vesnici Stříbrný kopec. Původní komunitní zahrada nezanikla, naopak, stala se ještě živějším místem, kam se jezdili dívat lidé z Čech i ze zahraničí. Tito návštěvníci přijížděli za inspirací a také si chtěli promluvit s lidmi ze Stříbrného kopce, kteří dokázali svými životy, že Láska tvoří a Už to nejde zastavit.

A pokud ještě nemáte, STÁHNĚTE SI TAPETU "ANDĚL ŽEHNÁ ZAHRÁDKÁŘŮM"