Anastasia 8.1 díl - 1.část Nová civilizace

Autor: Vladimír Megre
Překlad: Valentýna Lymarenko-Novodarská
Stran: 208
Rok: 2010 (druhé vydání)
ISBN: 978-80-87454-01-5

ÚRYVKY Z KNIHY ENERGIE ŽIVOTA

PROSTOR LÁSKY

KAPITOLA HEKTAR - KOUSÍČEK PLANETY ZEMĚ, str. 180-184

Stejně jako tenkrát. Rok 2003. Švýcarsko. Curych. Mezinárodní fórum. Pozvali mě tam organizátoři a přidělili mi čas na vystoupení. Začal jsem mluvit o ideji zrozené v Rusku, ale sál mě moc nevnímal. Otázka ze sálu:

„Jakým způsobem spojujete hektar půdy s duchovním formováním člověka? Možná, že pro Rusko je důležitý problém obdělávání půdy, ale v Evropě jsou tyto otázky dávno vyřešeny. Sešli jsme se tady, abychom si popovídali o duchovnosti.“

S rozechvěním jsem začal odpovídat:

„Mluvím o hektaru půdy, o zřízení rodového statku a někdo si myslí, že je to primitivní. Že je třeba mluvit o velkých vědách a duchovnosti proto, že takové je téma prestižního evropského fóra. Jsem informován, že v tomto sále přede mnou sedí známí evropští pedagogové- novátoři, filozofové, spisovatelé, kteří píší o duchovnosti, i jiní neméně proslulí lidé, kteří přemýšlejí o duchovnosti. Ale právě proto, že si uvědomuji, kdo se teď přede mnou nachází v tomto sále, mluvím o hektaru půdy. Pánové, jsem si jist, že pojmy jako láska, duchovnost, rozhodně mají získat svou materiální podobu.

Hektar půdy, který mám na mysli a o němž mluví Anastasia, není pouhým hektarem půdy. Je to prostor, jehož prostřednictvím budete spojeni s kosmem. Na tento prostor, a tudíž na vás, budou reagovat všechny planety vesmíru. Budou vašimi přáteli, pomocníky a spolutvůrci.

Podívejte se, co se stává podle zákonů přírody: obyčejná květina- kopretina- i ona je nerozlučně spjatá s kosmem, s planetami, se sluncem. Květina otevírá své lístečky, když vychází slunce a zavírá je, když slunce zapadá. Jsou ve vzájemné harmonii. Biliony kilometrů a světelných let je nemohou rozdělit. Jsou spolu- velké Slunce a malinká pozemská květina. Ony vědí, že pouze spolu jsou tvůrci velké vesmírné harmonie.

Každá pozemská bylinka reaguje nejen na slunce. Reaguje na jiné planety, reaguje na člověka, na energii jeho citů. Vědci prováděli takový experiment. K pokojové květině připojili čidlo, ručičky přístroje zaznamenávaly nejmenší energetické impulzy, jež vydávala květina. Do pokoje postupně vcházelo několik lidí. Jeden prošel kole, druhý přišel blíž a zalil květiny, třetí vešel a utrhl lísteček. Přístroje zaznamenaly, že když do pokoje vcházel člověk jenž utrhl lísteček, rostlina se začínala chvět a ručičky přístroje se odchylovaly.

Často lze pozorovat také následující fenomén: květiny vadnou, když člověk odjíždí. Takže chápeme, že všechny rostliny reagují na člověka. Mohou jej milovat a nebo nemilovat. Tudíž sdělovat svým planetám lásku nebo nelásku.

A teď si představte, že máte nějaký prostor- hektar půdy. Nejen hektar půdy, na kterém jsou zasazeny brambory na prodej, ale hektar půdy, na němž jste začali tvořit s určitou mírou uvědomělosti, s určitou úrovní duchovnosti.

Máte své teritorium, na němž je množství rostlin, které nevysadily námezdní pracovníci, ale bezprostředně vy. Každá rostlinka, každá bylinka se k vám chová s láskou a ty to rostliny, živé bytosti, jsou schopné pro vás sebrat všechny vesmírné energie. Sebrat a odevzdat je vám. Rostliny jsou vyživovány nejen energií země. Vždyť víte, že jsou rostliny, které mohou růst bez půdy.

Před pěti tisíci lety žili ve starověkém Egyptě žrecové, kteří vytvořili množství náboženství. A tito žrecové řídili celé národy. Byli nejbohatšími lidmi té doby. Ve sklepech jejich paláců byly uchovávány truhlice se zlatem a klenoty. Znali mnoho tajných věd, pro radu a pro peníze za nimi chodili faraóni. Ale každý z vysoce postavených žreců měl svůj hektar půdy, na němž nedovolovat pracovat otrokům. Tito nejbohatší lidé znali mnoho věd, znali tajemství hektaru. Na zdech starodávných chrámů Egypta, žrecovských chrámů bylo napsáno: „Nepřijímej potravu od svého otroka.“…

….Egyptští žrecové a senátoři starověkého Říma věděli, která strava je člověku prospěšná. Produkty, jež teď konzumujeme, v žádném případě nelze používat k jídlu: je to „mrtvé“ jídlo. Je velký rozdíl mezi plodem, který utrhnete z keříku a ihned zkonzumujete a tím, který s prodává v obchodě. Tady nejde jen o to, že už je zvadlý, jde o to, že nemá energii. Nemůže živit lidskou duši. Již nemluvím o tom, že náš technokratický svět stvořil takové druhy rostlin, které jsou mutanti.

Tudíž, pokud nemáte svůj hektar půdy, nikde nenajdete potravu důstojnou člověka. Můžete vzít peníze a koupit si nějakou zeleninu. Ale musíte vědět: tato zelenina nerostla pro vás. Ona vůbec nerostla pro člověka. Rostla pro peníze.

Neexistují nemoci, jež by nemohl vyléčit Prostor Lásky, ten prostor, který jste stvořili svýma rukama a duší. Lidé jsou Boží děti. Svět rostlin a zvířat, vzduch a okolní prostor jsou také Boží výtvory. A všechno společně není nic jiného než materializace božího ducha. Pokud někdo o sobě říká, že je vysoce duchovním člověkem, ať ukáže materializaci své duchovnosti…

…Povězte mi, kdo více potěší Boha: člověk, který řídí tramvaj, nebo člověk, který proměnil v ráj byť malinký kousíček země? Samozřejmě, že ten druhý.

Je možné otevřít dnešním lidem cestu do kosmu? A naučit je ovládat Mars, Měsíc? Není! Protože se tam objeví zbraně, špína, budou tam stejné války jako na Zemi. Ale vždyť člověk je stvořen pro to, aby ovládal jiné světy. A stane se to pouze tehdy, když pochopí a osvojí Zem. Způsob osvojení vesmírných planet není technický, je psychotelepatický.

Člověk si musí uvědomit, v čem je skutečná krása vesmíru.

Vaše město Curych je považováno za krásné. Můžeme tisíckrát říci, že je krásné. Ale co konkrétně je v něm krásného? Ano, je tady velice čisto. Ano, je mnoho, podle vzhledu, zabezpečených lidí. Ale copak je krásná zen uválcovaná asfaltem? Copak je to dobré, že pouze na některých místech proráží zelené ostrůvky? Copak je to dobré, že v centru vašeho města umírá velkolepý strom- cedr? Dusí se kouřem. Dusí se výfukovými plyny. Neumírá a nedusí se jen on. Těmito plyny se dusí člověk, jenž chodí tímto městem.

Musíme se zamyslet nad tím, co jsme natropili na této zemi. A je lepší, když budeme mluvit velice jednoduše. Ať si každý z nás vezme malinký pozemek, dá dohromady všechen svůj rozum a všechnu svou duchovnost a vytvoří byť malinký, ale konkrétní ráj. Promění malinký kousíček půdy na velké planetě v kvetoucí zahradu, materializuje svou duchovnost, jak to udělal Bůh. Pokud to uskuteční miliony lidí v různých státech, celá Země bude kvetoucí zahradou a nebudou války, protože miliony lidí se budou s láskou oddávat velkému tvoření.

Pokud zatím jen uvažujete o koupi knihy, zde si můžete zdarma přečíst vybrané úryvky z ní, které pro vás připravila naše Irena Kovářová. Stačí se prokliknout do naší rubriky na blogu, který jsme těmto knihám věnovali. 

"Člověk přišel na zemi proto, aby tu tvořil. Aby si našel svůj malý prostor Lásky, který bude zdokonalovat. A tím bude zdokonalovat i sebe. Knihy Anastasie považujeme za knihy s největší schopností měnit náš život. Jedna rovina informací jde k nám přímo skrze psaný text – to podstatnější k nám jde mezi řádky, a komunikuje přímo s naším srdcem. Čtení knih Anatasie je neuvěřitelně nádherným dobrodružstvím, které nás vtahuje do dávné moudrosti, přinášející každému z nás, možnost rozpomenout se na učení Původních pramenů. Slova v knize působí jako kód a pracují s každým z nás přesně tak jak potřebujeme."

"Přejeme vám z celého srdce, ať jste zaplaveni vlnou pozitivních emocí, ať začnete vidět svůj prostor Lásky a začnete jej aktivně tvořit ve svém životě." vaše Irena